Kostel

Kostel sv . Valentina   - historie

Jedná se o zajímavou sakrální stavbu staršího založení a interierem  upraveným na přelomu 19. a 20.století.

Založení současného kostela je dílem tehdejšího dědičného rychtáře Leopolda Joh. Nolschera. Ten jej dal postavit roku 1813 ( podle Eduarda Richtera 1808) za přispění finančních prostředku obce . Kostel stojí uprostřed vesnice na zahradní parcele někdejšího statku A. Hellmanna. Za tuto plochu měla obec platit na věčné časy 1 forén ( 1 zlatý) ročního pozemkového nájemného. Obec vystavila 1815 písemný závazek, v němž se zavazuje pomocí obecního poplatku zřídit nadaci k udržování tohoto kostelíka . Veledůstojný pan děkan a osoblažský farář Meinzel jej vysvětil dne 19. října 1879, kdy se konala první bohoslužba. Slavnostní kázání při ní měl Velebný pán Alois Křenek, který tehdy byl farářem v Janově.

V kostele se dodnes zachoval i zvon. Tento zvon odlil opavský zvonař František Stanke v roce 1780 v Opavě. František Stanke byl zakladatelem  slavné zvonařské dynastie , která odléva zvony v Opavě a jeho syn ( rovněž František ) později i v Olomouci kam se přestěhoval. Zvon z kostela sv . Valentina je vysoký 25 cm ( spolu s korunou 32 cm) jeho průměr ve věnci je 35,5 cm . Je zavěšen na koruně šesti uchy na boku zvonu je umístěn nápis .

JOSEPH SCHEIDER DER ZEIT BAUINSPECTOR FRANTZ FOGT BAUVERWALTER

Na věnci mezi dvěma linkami obíhá nápis:

PER FRANCISCVM STANKE OPPAVIAE  1780

Zvon přežil obě světové války. Nebyl zrekvírován přesto, že nebyl historický ani umělecký zvlášt cenným, ale proto že byl malý a také proto, že byl na věži zvonem jediným. V těchto válečných dobách si totiž každy kostel mohl jeden, nejmenší zvon ponechat. Obyčejně umíraček. Proto Stakeův zvon zůstal na svém místě ve veži kostela v Hlince až do dnešních dnů.

Kostel představuje jednolodní menší architekturu ve třech okenních osách z boku, zakončenou tříhranou aspidou na celou šířku kostela . Okna lodě jsou oblokovitě zakončená - od cesty vysoká , od zahrady nízka rastrovaná, vyhotovená ze dřeva. Hlavní vstup z boční strany (kostel má okapovou orientaci). Čtverhranná věž  nad sedlovou střechou  zakončená osmihranem a nízkou jehlanovitou špičkou, přistavěná k hladké nevýrazné hřebenovitě zakončené průčelní zdi kostela. V ní je umístěn nízky vstup a dřevěné schodiště osvětlené  úzkými okénky. V horní částí je zavěšen malý zvon. V osmihranu jsou čtyři čtverhranná okná. Zeď je zaklenutá třemi českými plakami na pásech, pod poslední třetinou je umístěn dřevěný malý kůr  s varhanami a harmóniem. Oltář, varhany  a kazatelna jsou neogotické. Podlaha z části břidlice a z částí keramická dlažba. Působením velké  vlhkosti se v některých částech vyboulila. Zdi jsou promačené, nastěnná malba opadává.

 Doplňující informace o zvonu, článek ze Sborníku bruntálského muzea 2001, str. 78 - 80:

článek

článek

obrázek

Zapsala: Šislerová

 

 

Novodobá historie kostela

Svátek sv. Valentina 2014                                                                               Fotografie ze mše

Menu

pata.jpg